20. 4. 2019 Kázání: Odstraňte staré pro nové (Žalm 114) – MgA. Martin Lindtner B.A.

13. 4. 2019 Kázání: STRÁŽCI NA HRADBÁCH (Ezechiel 33:6-7) – Enoch Martínek

Strážci na hradbách – prezentace

Strážci na hradbách – Ez 33,6.7

Jako křesťané se setkáváme s řadou morálně nebezpečných situací. Jsme konfrontováni tzv. novou morálkou. Naše společnost je mimořádně liberální. Jaké stanovisko zastává k uzavírání homosexuálních manželství? Jak se staví vůči manželské nevěře? Jaká je situace v oblasti umělého přerušení těhotenství? Zde je několik údajů z internetu:

• Vstupem pro publikaci jsou údaje z Národního registru potratů. … Počet umělých přerušení těhotenství se také oproti minulému roku snížil na 23 032.  Z průzkumu veřejného mínění z roku 2008 vyplývá, že většina Čechů je nakloněna jejich liberalizaci. Celkem 23 % respondentů souhlasí s tvrzením „potrat je vždy vražda dítěte“ a 71 % souhlasí s tvrzením „jsem proti jakémukoli omezení potratů“.^[1] Průměrně je to asi 35 potratů na 1 000 žen ročně. Počet potratů v každé zemi reflektuje kulturní vyspělost obyvatelstva, zejména pak rozšíření užívání spolehlivých antikoncepčních metod. Zejména v Evropě panují dosud nápadné rozdíly mezi zeměmi západní a severní Evropy a zeměmi postkomunistickými, v nichž je úroveň potratovosti často až 8× vyšší. Určitou roli zde hraje i tradiční neúcta k ženě, vysoká zaměstnanost a obecné znevážení morálních hodnot jako smutný následek komunistické totality.
• Promiskuitní chování – 20 % lidí má sex s kolegou z práce „Teď, když drtivá většina žen pracuje, je logické, že se pracoviště stává semeništěm sexuální aktivity,“ říká doktor Kerner. Může se jednat o nevinný flirt, ale ten často směřuje k nevěře. „I když ne všechny kancelářské vztahy vedou k sexu, je třeba našlapovat opatrně,“ říká Kerner. „Pokud jste ženatí nebo vdané, vaše hlubší kolegiální přátelství by si mohl partner špatně vyložit, a navíc k citové nevěře, a pak i sexuální nevěře je už jen kousek,“ varuje.
• Homosexuální sňatky rozdělují mapu světa. Česko se může stát první postkomunistickou zemí, která takové svatby uzákoní.

A: Postmoderní člověk, který by mohl být i členem církve, se domnívá, že kazatel (pastor) nebo sborové společenství by nemělo dělat nic, aby varovalo před nebezpečnými důsledky takto rizikového chování. Místo toho by se očekávalo, že duchovní nebo vedoucí církve by měli jednoduše projevit k takovým bližním lásku a nechat je na pokoji. „Žij a nechej žít!“ budou někteří říkat. „Konec konců kdo jsme my, abychom soudili a zvedli kámen jako první?“ budou namítat jiní.

Více >