„Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá.“              (Přísloví 8,1-3)

 Staří Slované i jiné starověké národy měli křižovatky ve zvláštní úctě. U křižovatek se vysazovaly vybrané druhy stromů, které se stávaly často památnými monumenty. Později památné posvátné stromy často nahradily křesťanské symboly. Proto dnes tak často nalézáme kostely a kapličky na místech, která byla posvátná – na křižovatkách. Na křižovatkách našich cest se můžeme rozhodovat, měnit směr, setkávat se s někým, kdo přichází proti mně. Přelom roku je rovněž křižovatkou, díváme se zpět, kudy jsme přišli, a hledáme novou cestu, kam dál. V roce 2018 každého z nás čeká mnoho takových křižovatek v rodině, zaměstnání i ve sboru, a  na každé křižovatce rozhodování. Určitě se shodneme na tom, že budeme k tomu jako sůl potřebovat moudrost… Více >

Novozákonní pisatelé nacházejí ve známém vyprávění o potopě (Gn 6-9) materiál, který jim slouží k ilustraci základních témat křesťanství, jakými jsou například druhý příchod Ježíše Krista (Mt 24,37-38), víra (Ž 11,7) nebo křest (1 Pe 3, 19-22). Při pozornějším čtení zejména 8. kapitoly knihy Genesis si můžeme všimnout, že se v tomto příběhu zrcadlí jako odraz na vodní hladině ještě jeden motiv. Tím je čtvrté přikázání Desatera (Ex 20, 8-11).

Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. (Gn 8,1) Více >