10. 7. 2021 Záznam kázání Boží lid v době pandemie (Lukáš 21, 28) Enoch Martínek

na tomto odkazu: https://youtu.be/M58cTZTIagc

Znamení o tom, že konec je blízko (Mt 24,6-8; SNC), zahrnují též morové rány, jako byl v roce 2019 coronavirus. „Na mnoha místech vypukne hlad, rozšíří se nemoci a nastanou přírodní katastrofy“ (v. 7). Ovšem o těchto znameních Ježíš řekl: „Ale to bude jen počátek hrůz“ (v. 8). Není to ještě konec, protože mimo jiné důvody: „Dříve, než nastane konec světa, musí se o mně dovědět lidé všech národů“ (Mk 13,10; SNC). 

Třebaže covid-19 se týká především fyzického zdraví, přesto se dotknul i oblasti víry a spirituality. Víme, že jednou dojde ke konfliktnímu vztahu proti pravdě, která spočívá v Ježíši, a proti těm, kteří ho následují, a to tak, že na ně bude svalována vina za světové kalamity – toto vše lze slyšet v naplnění slov Ježíše: „Vás budou všichni nenávidět, protože jste mu oddáni“ (Mk 13,13; SNC). 

V knize Svědectví pro církev (svazek 9., s. 11) je napsáno: „Brzy nastanou na světě veliké změny a spád posledních událostí bude rychlý.“ Dobrou zprávou je, že kruté a drsné události, které Ježíš detailně popsal (Mt 24,10-12), se dostaví rychle. A navíc Ježíš bude s námi až do konce světa (Mt 28,20). Tím nejdůležitějším je burcující poselství týkající se našeho spasení: „Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko“ (Lk 21,28; SNC). 

Některé podobnosti konečných událostí 

Všeobecné okolností ve spojení s covidem-19 nám poskytují určitý obraz sledu závěrečných událostí, a tudíž může to posloužit jako přípravná etapa cesty pro závěrečné scény velkého sporu.  

  1. Karanténa. Tato situace nastiňuje dobu, kdy bude třeba opustit velká města (podobně jako křesťané opustili Jeruzalém před jeho pádem v roce 70 n. l.). Boží děti najdou útočiště v menších městech či menších sídlech. Tehdy náš Pán vydá pokyn: „Nyní však jděte a zavřete se do svých domovů. Na malou chvíli se skryjte, dokud Boží odplata neskončí“ (Iz 26,20; SNC). 

Dokonce i tato tragédie, kterou covid-19 představuje, se pro Boha stává příležitostí, z níž bychom se měli poučit. „Doba soužení a úzkosti, která nás čeká, bude vyžadovat víru, která dokáže překonat námahu, čekání a hlad – víru, která neochabne ani v nejtěžších zkouškách… Brzy nastane čas dosud nevídaného soužení. Proto budeme potřebovat zkušenost, již dosud nemáme a kterou mnozí ani příliš netouží získat.“ (VDV 402; GC 621) A pak – později, během doby nejvyššího nebezpečí, jako Jákobovo soužení (Jer 30,7: „Přijdou na ně časy tak zlé, jaké ještě nepoznali. Můj národ, potomci praotce Jákoba, projdou utrpením, ale já je nakonec vysvobodím“ (Jer 30,7; SNC). „Právě v té chvíli nejvyššího nebezpečí Bůh zakročí, aby vysvobodil své vyvolené“ (VDV 410; GC 635, 40. kap. Vysvobození). Boží lid, který bude muset žít v malých skupinách nebo v izolaci, Bůh ochrání a poskytne jim základní potřeby k životu. 

Neočekávaná situace, s níž jsme se nyní potýkali, by mohla být nejlepší zkouškou, jak dalece jsme připraveni my, naše rodiny nebo sborová společenství na to, co nás v budoucnu čeká. Co by měla zahrnovat tato doba přípravy? 

  • Čas pro studium Božího slova – Aby naše domovy a členové naší církve zůstali duchovně pevní, potřebujeme se ujistit, že naše základy stojí na spolehlivé a solidní skále – na Ježíšově slově (Mt 7,24-27). Co nám a členům naší církve brání v tom, abychom využili tuto dobu ke studiu Božího slova mnohem snaživěji a s větší pilnosti? Na tuto otázku si musí odpovědět každý sám a řešit tento problém. 
  • Čas k osobnímu ztišení na modlitbě – Současné okolnosti nám nabízí příležitost, abychom posilovali naši přímou závislost na Pánu, a to tak, že budeme bojovat na modlitbě podobně jako Jákob (Gen 32,24-30). Jako odpověď na naši modlitbu víry obdržíme od Boha to, co chybělo spícím družičkám (Mat 25): Ducha svatého, který je znázorněn olejem (Luk 11,11-13). Duch svatý nás vyučuje (1 K 2,10-12), vede nás k hlubšímu porozumění Písma (Jer 33,3) a pomáhá nám, abychom si uchovali jeho vzácná zaslíbení (Jan 14,26). 
  • Věrnost v maličkostech – Ježíš upozornil, že před konečnou zkouškou budeme předvoláni před soudy a před mocné této země. Spasitel slíbil, že se přizná k těm, kdo se k němu přiznají (Lk 21,12-15). „Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí“ (v. 15; SNC).  Mějme na paměti tato slova: „Dobře však víte, že Hospodin nikdy nejedná bez předchozího včasného varování. Vždy nejprve odhalí svá tajemství svým služebníkům prorokům“ (Am 3,7; SNC). Měli bychom zahrnout do našeho studia „Ježíšovo svědectví“, které nám poskytlo „ducha proroctví“ (Zj 19,10). Budeme-li poctiví a věrní v těchto věcech, v nichž spočívá naše síla, Bůh pro nás učiní „nekonečně víc, než se odvážíme prosit i jen ve snu“ (Ef 3,20; SNC), (Lk 16,10). 
  1. Vládní nařízení. Pandemie covidu-19 dovolila, že jsme sledovali, jak vlády různých zemí omezovaly osobní svobody a práva jednotlivců ve jménu společného dobra. Vládní rozhodnutí mimo jiné se týkala: 
  • omezení svobody pohybu obyvatelů měst a vesnic 
  • omezení přístupu k volnému obchodování, což zasáhlo zároveň jak prodejce, tak kupující zákazníky 
  • a omezení nebo zabránění návštěv některých skupin obyvatel  

Pokud cílem těchto zákonných opatření je úsilí o všeobecné dobro, pak můžeme též vnímat, jak by se národy mohly sotva postřehnutelně připravovat na dobu, kdy vlády země v koalici, a rovněž evokující všeobecné dobro, budou uplatňovat svou moc a sílu k naplňování závěrečných událostí (Zj 13). Ježíš nás ujišťuje: „A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo; věčný život vzít nemohou“ (Mt 10,28; SNC). „Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně“ (Lk 21,18; SNC). 

  1. Globální rámec této krize. Covid-19 je pandemie, což pochází z řečtiny a je to slovo složené ze dvou části: pan což znamená všichni, a demos znamená lidé.  
  • Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila ve středu (11.3.2020) epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za pandemii. Šéf WHO Tedros Ghebreyesus dodal, že se tím ale nijak nemění velikost hrozby nebo doporučení, jak nemoci Covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje, čelit. Nákaza je ve 101 zemích, infikovalo se zatím přes 120 tisíc lidí. (Wikipedie); (média červen 2021: okolo 2 mil. lidí nemoci covid-19 podlehlo) 

Globální rozsah této krize nabízí srovnání s tou krizí, do níž bude zatažen „celý svět“ a která bude ohrožovat Boží ostatek, když „celý svět se té bestii obdivoval a poslušně ji následoval“ (Zj 13,3; SNC). A druhá šelma ze Zjevení 13 se projeví tak, že „nutí obyvatelé země, aby uctívali onu první šelmu, která se vyléčila ze smrtelné rány“ (v.12), a bude svádět všechny „kdo bydlí na zemi“ tím, že bude říkat „všem obyvatelům země, aby vytvořili obraz té šelmě, která má ránu od meče, ale ožila“ (v. 14; B21). 

  1. „Neviditelný nepřítel“ Mluví-li se o viru, který způsobuje onemocnění covid-19, pak občanské a odborné lékařské autority po celém světě opakovaně prohlašují, že bojujeme s neviditelným nepřítelem. „Vždyť boj není namířen proti lidem, nýbrž proti silám neviditelné duchovní říše, proti mocnostem zla a tmy, které ovládají vztahy mezi lidmi a národy“ (Ef 6,12; SNC). Bojujeme s neviditelným nepřítelem, satanem, který ve svém boji proti Beránku a jeho následovníkům skrytě používá lidskou moc (Zj 17,14). 

Zvítězit můžeme pouze tehdy, když převezmeme celou Boží výzbroj (Ef 6,14-17). Satan, demaskovaný, odhalený, poražený bude zajištěn a zničen (Zj 20,10). O to se postará Bůh. Na nás, dokonce i na duchovních vůdcích záleží, abychom pokorně přiznali, že satanova úskočnost a prohnanost převyšuje naši inteligenci a schopnosti (2 K 11,14). Proto se máme podřídit Bohu (Jk 4,7) a modlit se ve víře a být střízliví a bdělí (1 Pt 5,8.9). 

Připravenost (pohotovost) 

Přestože pandemie covidu – 19 je tragédie, Bůh nám poskytuje příležitost, kterou bychom měli využít. Každý z nás by měl svou závislost předat Pánu Ježíši, vytrvat ve studiu jeho Slova, na meditacích a modlitbách. 

Toto zamýšlení založené nad pandemii covidu-19 nemá v úmyslu zaujmout nějakou teologickou pozici, ale namísto toho má nás, ať už členy nebo vedoucí církve, motivovat a svým zacílením na poslední události být k požehnání a dovolit nám, abychom se odhodlali sloužit lidem, které máme rádi, aby se připravili na setkání s Ježíšem při jeho slavném a blížícím se návratu (Žd 10,23.24). 

(podle Ministry, červen 2021, zpracoval Enoch Martínek) 

Uvazovani-nad-pandemii-Stáhnout

Příběh pro děti: Papoušek Koki 

Kdo z vás děti už viděl papoušky? Měl někdo z vás doma malého papouška        andulku a pečovali jste o ni? Rudi jich choval asi padesát, různých barev. Měl též tzv. King-parrot, královský papoušek.  

Můj bratranec Rudi, který žije v Austrálii, měl nejen papoušky, ale choval i jiné druhy ptáků, kteří žijí v jeho zemi. Budu vám vyprávět příběh o jednom papouškovi, jmenoval se Koki. Stačilo jen na něj zavolat „Koki“, a už k vám přiletěl na rameno nebo na ruku. Koki patří mezi větší druh papoušků, jsou bílí a na hlavě mají žluté peří, které tvoří chocholku. Anglicky se jim tam říká cockatoo, česky papoušek kakadu. 

Volně žijící ptáky je v Austrálii zakázáno chytat nebo lovit. Výjimku však mají australští domorodci aborginees, kteří je chytají a prodávají, je to jedna z možnosti jejich obživy. A právě od nich si toho papouška kakadu můj bratranec koupil asi za 100 dolarů. Koki se postupně nechal tak ochočit, že se stal součásti života rodiny bratrance Rudi. Naučil se zdravit anglicky „Hallo, Koki“, což je „dobrý den vám přeje Koki“. Bratranec Rudi mu vyrobil voliéru, takovou velkou klec na dvorku, kde měl strom a krmítko. Zpočátku musel Kokimu trochu podvázal křídla, aby nemohl uletět pryč. Později si tak zvykl na své nové prostředí, že měl volný pohyb v celém domě. Když si sedl na rameno Rudimu, svým ostrým zobákem mému bratranci ustřihnul malé chloupky na uchu nebo v nose. Ale nikdy nikoho nezranil, i když v zobáku měl velkou sílu. To vám povím, jakou. 

Jednou se stalo, když všichni odjeli z domu, Koki se nějak dostal ven ze své voliéry a nejprve navštívil otevřenou garáž, kde stála motorka od Daniela, bratrancova syna. Koki si začal zkoušet svůj ostrý zobák na sedle motorky, až sedlo celé roztrhal. Pak vyletěl na střechu domu a tam se mu zalíbil drát, kterým byl přiveden pevný telefon. I ten dokázal velmi snadno přestřihnout svým zobákem. Když se rodina vrátila domů, nestačili se divit, jaká překvapení jim kakadu Koki připravil. No kdo by se na něho zlobil? Koki byl jinak velmi přátelský, jen chtěl asi ukázat, jakou má sílu v zobáku. Dokázal rozlousknout i tvrdou skořápku ořechů. Koki žil s rodinou 28 let, ale když se stěhovali z jihu Austrálie na sever, kde takoví ptáci běžně nežijí, přenechali Kokiho svým přátelům, kteří měli pro něho velkou voliéru. A Koki tam žije až dodnes, protože kakadu se tam dožívají v průměru 70 až 120 let.  

Tak co, milé děti, proč Bůh stvořil tolik pestrobarevných ptáků? Aby okrášlil náš svět jejich zpěvem, barvou a inteligencí. To vše ukazuje na Boží moudrost i jeho lásku k nám lidem.