Klanění se pouze Bohu

Klanění pouze Bohu (misijní příběh pro děti z Thajska) 

Šestiletá dívka DJ právě když vcházela do školní haly, zahlédla malou svatyni se svatým obrázkem. Víte děti, co je to svatyně se svatým obrázkem? V naší zemi jsou též podobné, například na cestě ke zřícenině kostela sv. Linhart stojí malá kaplička a uvnitř jsou svaté obrázky. A ve škole, kde DJ chodila, byla taková malá svatyně, ve výklenku na zdi, a byl tam obrázek Marie, matky Pána Ježíše. DJ si vzpomněla, jak učitel jim při vyučování říkal, že když půjdou okolo tohoto obrázku Marie, že se mají před ním poklonit. A tak malá DJ si opatrně klekla naproti tomu obrázku. A pak pokračovala na své cestě. Nevěděla však, že ji někdo zahlédl, když se tam poklonila. Vyšla po schodech do čtvrtého patra školy. Ten kdo ji náhodou letmo zahlédl, jak se poklonila před svatým obrázkem Marie, byl její tatínek. Její tatínek byl adventista a on se před svatými obrázky neklaněl. Nejdříve si myslel, že to byla jedna ze žaček školy, ale když uviděl její tvář, uvědomil si, že je to jeho malá dcerka. 

Když se DJ vrátila domů, tatínek a maminka si s ní sedli, aby si promluvili. Tatínek začal: „Dnes jsem viděl, jak klečíš před obrázkem Marie ve škole. Proč jsi to udělala?“ 

DJ pohlédla na tatínka a maminku s vykulenýma očima. Myslela si, že nedělá nic nesprávného. „Učitel nám řekl, že bychom to měli dělat“, odpověděla. Tatínek a maminka pohlédli jeden na druhého. Po dobu co se stali členy církve adventistů, ještě nikdy se svou dcerou nehovořili o tom, že jsou i jiné církve, a že se tam věřící klanějí svatým obrazům.  

Tatínek otevřel Bibli v knize Exodus ve 20. kapitole, kde přečetl první přikázání: „Nebudeš mít jiného boha mimo mne“ (v.3) a dodal: „To znamená, že Bůh si přeje, abychom uctívali pouze něho. Že se tedy nemáme klanět nikomu jinému. Tatínek přečetl též další přikázání: „Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho…“ (v.4)  „Nevytvářej si modly… a neklaň se jim“ (B21) „Bůh zde říká, že bychom se neměli klanět před modlami, jako je i ten namalovaný obrázek Marie ve škole.“  

Jejich malá dcera DJ tomu rozuměla. Měla ráda Boha a slíbila, že se nebude klanět nikomu jinému, že Bohu, že ho bude uctívat. Ovšem bylo to těžké jít do školy, kde se jiné děti vždy poklonily před obrázkem. Bylo to těžké, protože učitel řekl dětem, aby se poklonily. DJ chtěla být jako ostatní děti a nechtěla být neposlušná vůči učiteli. Ale chtěla též uctívat Boha, a tak se rozhodla, že se nebude klanět znovu před obrázkem. Maminka a tatínek se vroucně modlili za svou dcerku. Viděli, že to není pro ni lehké. Rádi by, kdyby mohl studovat na adventistické škole. 

 A Bůh vyslyšel jejich modlitbu. Maminka, která byla učitelka, získala novou práci, kde mohla učit v mezinárodní misijní škole, kterou vlastní církev adventistů. Tato škola se nachází v jiné oblasti Thajska. A tak se rozhodli, že se tam přestěhují. I její tatínek tam dostal práci učitele. Na této škole je mnoho dětí, které nejsou z rodin adventistů, ani nejsou křesťany. Ovšem učitelé jsou věřící, jsou adventisté a miluji Boha z celého srdce. V této škole se seznamují s Desaterem Božích přikázání a učí se je nazpaměť. 

Právě pro tuto mezinárodní misijní školu v Koratu, v Thajsku, jsou určeny sbírky 13. soboty. Aby ještě hodně dětem mohla tato škola pomoci poznat více o Bohu. 

zpracoval Enoch Martínek