bb

Když se ptám lidí kolem sebe, co je to vděčnost?, slyším často: „To přece ví každý, ne?“ Ano, snad každý z vlastní zkušenosti ví, co to je vděčnost a nevděčnost, ale jak to vyjádřit slovy? Zážitek je zážitek, ten se dá jen prožít, ale mluvit o něm? Neztrácí se něco, co je podstatné pro zážitek lásky, když začneme o lásce mluvit? Přesto je dobré pokusit se o to. Proč? Může nám to pomoci ujasnit si, oč jde.

  Zkusme se podívat na jednu definici vděčnosti. Vytvořil ji v roce 2000 poměrně mladý současný křesťan – vynikající psycholog R.A. Emmons, který věnuje studiu vděčnosti mnoho úsilí:

 „Vděčnost je emocionální odpovědí na dar. Je kladným zhodnocením toho, co se stalo, když byl někdo obdarován altruistickým činnem.“

 Uveďme ještě jednu definici vděčnosti. Jednu z nejstarších. Napsal ji v r. 1790 muž známý všem ekonomům, když se pokusil naznačit, za jakých podmínek může fungovat tržní forma hospodaření – Adam Smith: „Vděčnost je cit, který nás okamžitě a přímo, bezprostředně vede k tomu, abychom odplatili dárci (poděkováním za prokázaný dar).“

  V běžném životě nejdeme tak daleko, že bychom při rozhovoru používali odborné definice. A přece se snažíme o tom či onom říci něco podstatného. V praxi se tímto způsobem hovoru setkáváme tam, kde slýcháváme tzv. citáty – „moudra“. V češtině jich máme mnoho. Nakladatelství Nové město v Praze vydalo v r. 2001 překlad německé publikace Wilhelma Mühse věnované vděčnosti. Není marné podívat se občas na to, co podstatného nám tato „moudra“ říkají o vděčnosti.

  Římský filosof Cicero, který jako první napsal o vděčnosti celou knihu, o ní řekl: „Ctnost vděčnosti je matkou všech ostatních ctností.“

 A co o ní říká náš současník Richard J. Foster?

  „Je těžké projevovat upřímnou radost z daru, jestliže v nás není postoj či duch vděčnosti“.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. O vděčnosti s Jaro Křivohlavým. Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří, 2007. ISBN 978-80-7195-998-4